Historie klobouckého školství od počátků po rok 1910
Na počátku 19.století byly v Kloboukách dvě národní školy obecné.
Katolická stála na Příhodě za katolickým kostelem. Po prodeji budovy Josefu Štefanovi roku 1805 dostala škola budovu vrchnostenského statku vedle zámku. Od roku 1853 byl vyučujícím učitelem na této škole Jan Friedrich.
Evangelická škola stála poblíž evangelického kostela a byla upravena z bývalé bednárny. Od roku 1852 zde vyučoval Pavel Rohan. Obě školy byly jednotřídní s vyučovacím jazykem českým, katolická škola s 226 žáky a evangelická čítala 144 žáků.
Na základě nových školských zákonů, jež nařizovaly mimo jiné sjednocení různých škol v téže obci, se i obě kloboucké školy spojily roku 1874 v jednu obecnou čtyřtřídní školu.
Pro výhodnou jižní polohu byla zvolena k opravě a budoucí výuce dosavadní škola katolická. Základní kámen byl slavnostně položen 5.září 1874 a již 18.října 1875 byla stavba předána stavitelem Karlem Firušem ze Židlochovic obecnímu zastupitelstvu k užívání.
Prvním klobouckým správcem školy se stal evangelický nadučitel Pavel Rohan. Vyučování ve společné obecné škole započalo 6.března 1876 ve třech třídách bez rozdílu náboženství. 335 žáků vyučovali tři učitelé - Pavel Rohan, Jan Friedrich a Karel Leder. Od příštího školního roku (ten byl zahájen již 21.srpna 1876 a ukončen 8.července 1877), s příchodem nového učitele Jana Klose, bylo vyučováno ve čtyřech třídách kloboucké obecné školy a jeden a půl dne týdně ve škole v Bohumilicích. V prosinci 1877 byl ve škole uvítán nový katecheta žáků evangelického vyznání, farář Ferdinand Císař.
V roce 1882 byl Pavlu Rohanovi za jeho mnohaleté, "prospěšné" působení ve škole udělen titul "ředitel".
Pavel Rohan se narodil roku 1828 v rodině evangelického učitele. Po studiích se stal učitelem a od roku 1852 učil na evangelické jednotřídce v Kloboukách. Byl to vesnický vševěd a všeuměl. Jako učitel uměl nejen dokázat vysvětlit, ale i zhotovit fyzikální přístroje a na nich výklad znázornit. Dokázal však stejně dobře opravit varhany nebo šicí stroj. Roku 1890 odešel na penzi, kde se i nadále věnoval zhotovování učebních pomůcek.
V témže roce, kdy byl učitel Pavel Rohan jmenován ředitelem školy, se ve školní kronice objevila zmínka o prvním fotografování třídních kolektivů s učiteli. Čtyři třídy obecné školy navštěvovalo 435 žáků.
Velkým přínosem pro práci učitelů bylo pravidelné vydávání Věstníku vládního pro školy obecné v Markrabství moravském, který poprvé vyšel roku 1883 a obsahoval říšské a zemské školské zákony, nařízení a výnosy. Stejně důležitým počinkem bylo o rok později založení Spolku učitelského c.k. soudního obvodu klobouckého, jehož předsedou se stal kloboucký učitel Antonín Novotný, který měl na utvoření tohoto spolku velkou zásluhu.
Úroveň kloboucké školy, zásluhou ředitele Rohana i všech učitelů, byla stále vyšší a měla blahodárný vliv a dopad i na život ve městečku. V roce 1885 bylo provedeno dobrovolné očkování žáků. O dva roky později se v kloboucké škole konala schůze spolku "Komenský" za přítomnosti 19 členů a učitelů z Klobouk a okolí. Obšírný referát z tohoto jednání byl uveřejněn v příloze "Komenského", ročník 1887. V témže roce byla v Hostěrádkách uspořádána za velké účasti celého okolí "schůze lidu". Mimo jiné zde přednášel Alois Mrštík "o vychování v rodině". Byla zde přijata rezoluce, vyslovující politování nad některými nedostatky národního školství a obsahující návrhy na jejich vylepšení.
Po odchodu dosavadního ředitele školy Pavla Rohana roku 1890 do penze byl jmenován novým správcem školy Ferdinand Jasný.
Ferdinand Jasný se narodil 9.9. 1852 v Kelči na Moravě. Vystudoval učitelský ústav v Olomouci. Jako učitel nastoupil na své první místo ve Velkém Újezdě, po třech letech přešel na školu do Šakvic, dva roky působil na jednotřídní škole v Bořeticích a do roku 1890 na dvoutřídce v Mělčanech. Poté byl přeřazen na obecnou školu v Kloboukách, kde byl správcem školy až do roku 1900.
V roce 1890 bylo provedeno sčítání lidu, podle něhož bylo v Kloboukách k 31.prosinci 1890 480 domů a 2319 obyvatel. K české obci se přihlásilo 2291 obyvatel, k německé 28 obyvatel.
Obecná škola je již od roku 1885 pětitřídní, přičemž čtvrtá a pátá je rozdělena na chlapce a dívky, v sedmi třídách se tedy učí 490 žáků.
V budově školy jsou však pouze čtyři učebny, zbývající tři třídy jsou mimo. Tento nedostatek tříd a především skutečnost, že Zemská školní rada vyhověla roku 1895 žádosti místní školní rady o zřízení měšťanské školy chlapecké v Kloboukách, způsobila, že v klobouckém školství došlo k důležité události - přístavbě školní budovy. Dosavadní, v roce 1875 opravená škola, již nevyhovovala potřebám ani po stránce prostorové, ani hygienické. Školní kronika k tomu uvádí:
"Zmíniti se také dlužno o tom, že při rozšiřování školy roku 1875 bylo pamatováno pouze jediné na stav učíren, který dnešním požadavkům, jak zdravotním, tak didakticko pedagogickému sice nevyhovuje, ale před 20 lety dosti slušným býti mohl.
…Poněvadž v budově školní pouze čtyři učírny jsou, najmuty ostatní tři učírny mimo školu, a to jedna učebna v tak zvané Koruně nad evangelickým kostelem blíž hřbitovů, dvě místnosti v zámku od velkostatkáře Duffka. Tyto tři učírny hodily by se snad k mnohému jinému, jen za školu nikdy."
Přístavba byla zadána staviteli Františku Přikrylovi z Brna a ve velmi krátké době 5 měsíců (červen 1897 - říjen 1897) postavena. Na severní straně stávající školní budovy, na místě učitelova bytu a zahrádky, byly přistavěny v přízemí dvě učebny a tělocvična, v prvním patře mimo chodeb a záchodů tři učebny se sborovnou pro zamýšlenou měšťanskou školu. Na východní straně byl postaven v suterénu byt pro školníka, nad ním byt pro učitele a ve druhém patře, jediném v Kloboukách, učebna a dva kabinety. Částku 28 665 zl., kterou přístavba stála, si obec půjčila od Zemského fondu a Zemědělské banky na 4% úrok se splatností 40 let.
Výnosem ze 3.srpna 1897 povolila Zemská školní rada vyučování na měšťanské škole od počátku školního roku 1897/98. Zápis do školy byl proveden 30. a 31.srpna 1897 a přihlásilo se 52 žáků. Ředitelem a zatímním učitelem měšťanské školy byl jmenován Josef Úlehla, dále zde vyučovali učitelé obecní školy.
Josef Úlehla byl ředitelem měšťanské školy od září 1897 do ledna 1905. Narodil se 16.března 1852 v Podivíně. Po studiu na strážnickém gymnáziu a Slovanském gymnáziu v Brně nastoupil učitelskou dráhu. Působil na mnoha místech - např. ve Tvrdonicích, Vsetíně, Příboru, následovaly Klobouky, Jaroměřice, Strážnice, odkud odešel do důchodu.
Vyučovací předměty 1.třídy měšťanské školy byly počty, čeština, fyzika, němčina, dějepis a zeměpis, přírodopis, tělocvik, měřičství, zpěv, kreslení a krasopis. První závěrečné zkoušky se konaly veřejně 14.července za účasti rodičů, příznivců měšťanské školy, člena místní školní rady a obecního radního. Školní rok byl ukončen 15.7.1898 slavnostními bohoslužbami v obou kostelích a ve škole rozdáním ročních vysvědčení.
Během školního roku zakoupila místní školní rada mnoho pomůcek a knih, jimiž obohatila a zkvalitnila výuku ve všech předmětech.
Ve školním roce 1899-1999 došlo k důležité změně v klobouckém školství. V souvislosti s odchodem správce obecné školy, nadučitele Ferdinanda Jasného z Klobouk, nařídila okresní školní rada, aby byla škola obecná postavena pod společnou správu se školou měšťanskou a jejím ředitelem zůstal Josef Úlehla. Ve škole obecné se v tomto roce učilo 352 žáků v 6 třídách a měšťanská škola měla 3 třídy s 93 žáky. Roku 1901 rozhodla c.k. školní rada, že se bude na obecných školách, spojených se školou měšťanskou, vyučovat v 6.třídě také německé psaní, pokud se ve škole vyučuje němčina.
V srpnu 1902 rezignoval na svoji funkci předsedy školní rady dr. Drbal a jeho nástupcem se stal velkostatkář Josef Duffek. Z kronik vyplývá, že místní školní rada nebyla příliš nakloněna zájmům školy a ředitel Josef Úlehla, byť byl místopředsedou místní školní rady, neměl lehkou úlohu při prosazování požadavků na opravy nebo úpravy školní budovy. To byl zřejmě také jeden důvod, proč na vlastní žádost odešel 20.ledna 1905 na dívčí měšťanskou školu v Jaroměřicích. Jeho dočasným nástupcem do konce školního roku se stal učitel Viktor Brettschneider.
V září 1905 nastoupil nový ředitel měšťanské a obecné školy v Kloboukách Josef Bartoň. V tomto roce vyšel ministerským nařízením definitivní řád školní a vyučovací pro školy obecné a měšťanské. V listopadu byl vydán zákon o národnostním rozdělení školních úřadů.
Josef Bartoň se narodil 13. Srpna 1865 ve Sloupnici u Litomyšle. Učitelský ústav vystudoval v Hradci Králové, kde také složil zkoušky způsobilosti z I.odboru pro měšťanské školy a z jazyka německého. Učitelskou dráhu nastoupil v Borkovanech, kde působil 2 roky, následovaly školy v Rakvicích, Ivančicích, Brně - Králově Poli a od roku 1905 se stal ředitelem měšťanské a obecné školy v Kloboukách. Zasloužil se o vydání několika metodik, psal do různých učitelských časopisů, přednášel pro učitele, podával znalecké posudky k úřednímu schvalování učebnic. Jeho učitelská činnost byla dvakrát pochvalně uznána c.k. Zemskou školní radou.
Podrobný zápis ve školní kronice z roku 1905/1906 dává možnost nahlédnout do života školy na počátku 20.století:
Počátkem školního roku zasedala místní školní rada, která přijala návrhy na zakoupení potřeb pro školu a předběžný rozpočet na rok 1906. Čtyřikrát v roce obdrželi žáci školní zprávy, žáci měšťanské školy dvakrát a mimo to dostali půlroční a roční vysvědčení. Na měšťanské škole chlapecké v Kloboukách se vzdělávali žáci z 19 obcí, pro něž byla zřízena ve škole žákovská čítárna, aby byli zaměstnáni v době poledního volna.
Na 13 poradách předložili učitelé vypracované návrhy osnov pro měšťanskou školu a to z měřičství, přírodopisu, jazyka německého a fyziky. Byly prováděny vzájemné hospitace u ředitele a členů sboru. Uskutečnila se první beseda s rodiči žáků III.třídy měšťanské školy o jejich budoucím povolání. V následujících letech byly tyto besedy s rodiči pořádány pravidelně.
Do c.k. okresní školní rady byl zvolen kloboucký učitel Emanuel Havelka. Bohatá učitelská knihovna čítala 576 čísel, žákovská knihovna na obecné byla rozdělena do šesti tříd a obsahovala 143 svazků. Knihovna měšťanské školy měla 40 svazků. Během školního roku "vizitoval" školu c.k. okresní školdozorce Čeněk Vorel z Králova Pole, první inspekci měšťanské školy vykonal pan c.k. zemský školdozorce Antonín Krondl s výsledky uspokojivými, "místy i lepšími". Aby se škola přiblížila životu, bylo vykonáno 13 vycházek a jedna cesta 1.třídy měšťanské školy do Brna. Mimo to žáci pracovali ve státním vinohradě a školce, sbírali kukly běláska obecného a bourovce prsténčitého, jak se o tom pochvalně zmiňují hustopečské Slovanské listy.
Poprvé byl školní rok ukončen 30.června, dle školního řádu se poprvé prázdniny prodloužily na 2 měsíce. Ale již o rok později začal školní rok až 15.září 1908 a ukončen byl 15.července 1909.
Nové změny v místní školní radě nastaly roku 1907, kdy se její dosavadní předseda Josef Duffek vzdal své funkce a novým předsedou byl zvolen rolník Josef Rožnovský. Za školu obecnou byl členem jmenován učitel Martin Huták a Bohumír Preiniger za měšťanku.
Školním lékařem byl ustanoven dr. František Hortvík, zdejší obvodní lékař, který začal vést podrobnější zprávy o zdravotním stavu dětí a informoval o tom školu i rodiče. V Paedagogických Rozhledech roku 1909 uveřejnil svoji práci "1.třída obecné školy v Kloboukách u Brna, ročník 1906-7".
Ve stejném školním roce byla s velkým úspěchem sehrána v sále U Štefana hra se zpěvy "Narození Páně". Dalším kulturním počinem pro klobouckou veřejnost byla slavnost, uspořádaná v červenci 1908 na náměstí, kde 30 děvčat pod vedením učitelky Marie Kožíškové zatančilo v krojích národní tance a žáci měšťanské školy zacvičili na bradlech a koni.
Každé prázdniny byl ve škole prováděn úklid, malování a nové nátěry.
Po smrti předsedy školní rady Josefa Rožnovského roku 1909, byl ustanoven novým předsedou dr. František Hortvík, školní lékař.