Historie klobouckého školství v letech 1937 - 1957
Školní rok 1938/39 začal slavnostním shromážděním a hymnou. Od 27.září do 10.října byla škola pro žáky uzavřena a zabrána vojskem. Také několik členů učitelského sboru bylo povoláno do vojenské služby. Mnoho učebnic a knih z učitelské i žákovské knihovny muselo být vyřazeno nebo opraveno. Výnosem zemské školní rady ze dne 19.září 1938 byla oddělena správa obecné školy od školy měšťanské. Zatímním ředitelem měšťanské školy byl ustanoven Jaroslav Holásek, dosavadní ředitel v Charvátské Nové Vsi, a správcem obecné školy Josef Huták. Místní školní rada měla 14 členů, jejím předsedou byl lékárník Vladimír Volek. Obě školy zastupovalo 6 učitelů.
V posledním předválečném roku navštěvovalo "měšťanku" 306 žáků. Za přispění Okresní péče o mládež a Dorostu Čs. Červeného kříže byla provedena generální prohlídka chrupu všech žáků školy, jejíž náklad činil 6825 Kč, děti z této částky uhradily 5412 Kč. Řediteli školy se podařilo získat rozhlasové zařízení pro budovu školy.
Zásahy a úpravy v učebnicích pokračovaly i v dalším školním roce. Byly vydány nové učební osnovy, v nichž byla vynechána dějepisná látka. Byla vypuštěna občanská nauka a nahrazena výukou německého jazyka. Veřejné budovy, tedy i školy, musely být označeny dvojjazyčně, na prvním místě německy. Byla vydána také nová nařízení, týkající se úpravy znaku, vlajek, chování žáků apod. Od 15.3.1939 byl utvořen Protektorát Čechy a Morava.
Od ledna 1941 musela obecná škola opustit místnosti v zámecké budově a přesídlit do hlavní školní budovy. Aby se vyřešila situace s nedostatkem místností, muselo se přistoupit k vyučování na směny. Celodenní vyučování bylo nahrazeno polodenním a to tak, že čtyři dny v týdnu se na měšťanské škole vyučovalo jen dopoledne a dva dny zase jen odpoledne. Práce učitelů byla stále těžší. Všichni pedagogičtí pracovníci museli předložit doklady, aby se zjistilo, zda nemají židovský původ. Povinně museli začít navštěvovat kurzy německého jazyka, z něhož skládali zkoušky, aby mohli dále vyučovat. Němčina byla hlavním předmětem, kterému se věnovalo 6 hodin týdně a který jako jeden z mála měl svoji učebnici. Ostatní učebnice, mapy a obrazy musely být nařízením zapečetěny ve skříni. Třídní knihy s českým textem byly nahrazeny knihami dvojjazyčnými.
Měšťanská škola se podle vládního nařízení ze dne 14.srpna 1941 stává školou hlavní a zároveň výběrovou. Může být přijato pouze 30-40% žáků ze 4. postupného ročníku.
Tento školní rok 1941/42 patří ve vzpomínkách učitelů a žáků kloboucké školy k nejpohnutějším. 10.března 1942 byli gestapem odvlečeni učitelé František Pacák, Jaroslav Kux a Ludvík Wolf do Kounicových kolejí v Brně, kde byli několik měsíců vyslýcháni a mučeni a 9. a 10.června 1942, v době tzv. "heydrichiády" popraveni.
Vánoční a uhelné prázdniny v tomto školním roce trvaly až do 21.března, kdy bylo z důvodů úspory vytápění zahájeno omezené vyučování ve čtyřech místnostech. V bývalých místnostech obecního úřadu byla zřízena školní kuchyně a jídelna. Ve škole byla zavedena protiletecká obrana jako povinné vyučování s praktickým výcvikem žáků. Pro učitele byly zavedeny jedenkrát měsíčně pracovní dny za přítomnosti školního inspektora s povinností podávání písemného hlášení. Jejich práci ztěžovaly také další mimoškolní povinnosti, při nichž museli vypomáhat na berních a obecních úřadech, organizovat sběr odpadových surovin, bylin a kaštanů a práci žáků na velkostatku při sklizni hrachu.
5.dubna 1945 bylo zastaveno vyučování pro blížící se frontu. Ve školní budově byl zřízen polní lazaret, po jehož odchodu 16.června byla nutná oprava zničeného školního zařízení a úklid všech místností. Vyučování bylo slavnostně zahájeno ve vyzdobené sokolovně 25.června 1945.
Školní rok 1945/46 byl pro učitele i žáky rokem náročným na práci a organizaci, ale zato svobodným a radostným. Na měšťanskou školu nastoupilo v tomto prvním poválečném roce 293 žáků a vyučovalo se ve třídách II.a, II.b, III.a, III.b, IV.a, IV.b, a dvou kurzech. Začalo se vyučovat podle osnov z roku 1932 až do doby, kdy byly vydány nové prozatímní učební osnovy. Nově zavedenými předměty byla politická výchova a ruština, jejíchž kurzů se zúčastňovali téměř všichni učitelé. Všichni členové učitelského sboru se přihlásili ke členství v ROH (Radě odborového hnutí).
Byly pořádány sběry odpadových surovin, léčivých rostlin a peněžité sbírky na podporu pozůstalých a sirotků po popravených a padlých ve válce. Po šesti letech se opět slavilo výročí 28.října, poprvé VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce), výročí narození J.V. Stalina a V.I. Lenina, 17.listopadu bylo vzpomenuto výročí uzavření vysokých škol, 1.výročí povstání v Praze dne 4.května a 9.května Den vítězství, bylo vzpomenuto výročí lidické tragédie a "báňsko-bystrického" povstání. Opět se do školy vrátily, byť na krátkou dobu, oslavy T.G. Masaryka, E. Beneše, J.A. Komenského.
V tomto školním roce byl ustanoven ve škole Dorost Československého červeného kříže, kam se přihlásili všichni žáci. Od poloviny března 1946 zahájila Okresní péče o mládež stravovací akci, při níž byla dětem denně podávána svačina. Také americký Červený kříž dodal pro žáky potraviny, hygienické a školní potřeby.
Od října 1945 byl jmenován okresním školním inspektorem JUDr. František Holešovský, do jehož rukou složili slib členové místní a újezdní školní rady se zvoleným předsedou Janem Odstrčilem, evangelickým katechetou.
V březnu 1947 bylo na škole ustanoveno Rodičovské sdružení, jehož prvním předsedou byl zvolen Ladislav Vašulka.
Důležitým momentem pro československé školství bylo uzákonění vládního návrhu o základní úpravě jednotného školství 21.dubna 1948. Podle něj nastupuje na místo měšťanské školy jednotná škola střední, která bude povinná pro všechny žáky 6.-9. školního roku.
Únor 1948 ovlivnil na mnoho dalších roků také čs. školství. Jak uvádí kloboucká školní kronika z roku 1948, "učitelé se ve všech předmětech snažili nalézt takový způsob práce, aby přispěli pokud možno nejvíce k výchově nového člověka lidově demokratického státu. Tak např. poznávali žáci při návštěvě vzorného zemědělce práci našeho rolníka, do školy si pozvali předsedu MNV, který je seznámil s hospodářským plánem, rozpisem kontingentů, s působností místních národních výborů apod. a na četné dotazy žáků ochotně odpovídal. Žáci sledovali na diagramech vyvěšených na školních chodbách plnění kontingentů, nejlepším rolníkům zaslali děkovné dopisy".
Ve škole se utvořily doučovací skupiny a první tři zájmové kroužky - zahrádkářský, stolařský a šachový. Oslavy a výročí vzpomínané v tomto školním roce mohou být ukázkou školního roku socialistické školy: vzpomínek úmrtí J.Fučíka, výročí osvobození Bulharska, Den míru, výročí bojů o Duklu, Týden vzorného výkupu obilí, 28.říjen - vznik Československé republiky, Dny československo-sovětského přátelství, výročí narození J.V. Stalina, výročí VŘSR, narozeniny K.Gottwalda, všeodborový sjezd, Den vzorné práce, výročí úmrtí V.I. Lenina, výročí vzniku Rudé armády, únorové události, výročí narození T.G. Masaryka, Týden mezinárodní solidarity mládeže, Týden Wolkrův, výročí narození V.I. Lenina, májové oslavy 1.května, Den vítězství, Svátek matek, Radostné dny mládeže. Vzhledem k úzké spolupráci se závodem Drukov v Kloboukách byly větší oslavy, stejně jako zahájení a ukončení školního roku, pořádány v sále tohoto závodu.
V říjnu 1949 bylo ustanoveno Sdružení rodičů a přátel školy, které na svých schůzích organizovalo pro rodiče přednášky o volbě povolání, o výchově v rodině podle Makarenkovy teorie, o významu hornických povolání apod.
Současně byla utvořena žákovská organizace školy, která pořádala brigádnické směny na úpravu veřejných prostranství, přednášky pro žáky, hledací dny mandelinky bramborové, sběr odpadového materiálu, spolupůsobila při všech oslavách školy. První zmínka o pionýrské organizaci je ve školní kronice v souvislosti s oslavou 30 let KSČ, na kterou pionýři připravili program a 30 chlapců složilo slib. Na počátku školního roku 1951/52 měla Pionýrská organizace 4 oddíly se 101 žáky.
Roku 1951 ukončilo V.třídu střední školy 68 žáků a 48 z nich se podrobilo závěrečným zkouškám za přítomnosti zástupců MNV, masových organizací a občanů z Klobouk. Učitelům se podařilo, díky stálému styku s rodiči, návštěvám v rodinách a pohovorům splnit předepsanou kvótu přihlášených žáků do hornictví a hutnictví.
Novinkou ve výuce bylo zavedení žákovských knížek od února 1951.
Čtvrtletní plány učiva všech ročníků byly poprvé na kloboucké střední škole zavedeny ve školním roce 1952-53. Odvozovaly se z celoročního plánu školy, který vypracoval ředitel na začátku školního roku. V tomto školním roce nastala také změna ve vedení školy. Dosavadní ředitel Jaroslav Holásek odešel po čtrnácti letech působení na kloboucké škole na vlastní žádost do výslužby. Novým ředitelem byl od září 1952 ustanoven Emil Šulc, ředitel národní školy v Šitbořicích, a od roku 1953 byl jeho zástupcem zvolen Jaroslav Baláš.
Emil Šulc pocházel z východních Čech. Vystudoval učitelský ústav v Levicích na Slovensku, kde v roce 1927 maturoval. 16 let působil na okrese Místek na Ostravsku a od roku 1943 na Hustopečsku (Těšany, Strachotín, Rakvice, Šitbořice, kde byl ředitelem národní školy). V roce 1952 nastoupil na Základní školu v Kloboukách jako ředitel.
Roku 1953 bylo odhlasováno sněmovnou ČSR vydání nového školského zákona, který zavedl pronikavou úpravu dosavadního školství - vytvořil osmileté a jedenáctileté školy. Tímto nařízením byla sloučena národní škola se střední v jednu osmiletou střední školu, jejímž ředitelem byl ustanoven Emil Šulc. Osmiletku navštěvuje 437 žáků z Klobouk, Kašnice, Martinic, Krumvíře a Bohumilic. V lednu 1954 byla při osmileté škole zřízena pro děti zaměstnaných matek družina mládeže, jejíž první vychovatelkou byla učitelka Anna Kuličková. Počet žáků byl omezen na 40, všichni se stravují v jídelně mateřské školy a k pobytu jim byla přidělena učebna na místním národním výboře, v níž se dopoledne vyučovalo.
Sloučením národní a střední školy nastaly problémy s nedostatkem prostor a místností. Problém prohloubilo ještě rozhodnutí ONV, aby se v dosavadních třídách bočního zámeckého křídla přestalo učit. Jako náhradu těchto nevhodných vlhkých místností poskytl MNV dvě místnosti v prvním patře zámecké budovy. Další problémy způsobila výpověď hospodářské školy ze školní kuchyně. Také v družině mládeže vznikly těžkosti s umístěním dětí, když byla vyhoštěna z budovy zámku, kde na jejím místě bylo zřízeno veterinární středisko. Byla jí vyčleněna učebna v přízemí hlavní budovy, kde z tohoto důvodu bylo vyučování jen v dopoledních hodinách. Až roku 1960 se uvolnil byt po školníkovi a družina tak získala dvě vlastní místnosti.
Náboženství bylo uzákoněno jako nepovinný předmět od 2. do 7. třídy s povinností rodičů své dítě do tohoto vyučování písemně přihlásit. Byla uskutečňována opatření ke snižování počtu dětí, navštěvujících náboženství. Učitelé, kteří absolvovali aktivy ateistické výchovy, je uplatňovali na škole, byly vedeny statistiky žáků přihlášených do náboženství, s jejich rodiči se vedly pohovory za účelem odhlášení dětí z tohoto předmětu.
V roce 1957 se poprvé zavedlo studium dialektického materialismu pro učitele, které bylo řízeno Okresním výborem Komunistické strany Československa. Byly provedeny pohovory s učiteli o jejich vztahu k náboženské ideologii a jejich názoru na ni. Z těchto důvodů byla v tomto roce ze služby propuštěna Marie Volková a Drahomíra Kněžíková. O rok později učitel František Skulínek odešel ze školství na "vlastní žádost".