Historie klobouckého školství v letech 1957 - 1991
K podstatným změnám v kloboucké škole došlo ve školním roce 1960-61. Byly to změny především prostorové a kádrové. Věčný problém s nedostatkem školních místností, který se se stoupajícími nároky na výuku zvyšoval, se podařilo částečně vyřešit po zrušení družstevní obchodní učňovské školy, která byla umístěna v křídle zámecké budovy. Po těžké domluvě se zástupci MNV, kdy se situace vyhrotila natolik, že ředitel školy Emil Šulc byl přeložen na ZDŠ Šakvice, došlo nakonec k dohodě. Škola získala všechny místnosti ve dvorním traktu zámku po zrušené učňovské škole a postoupila MNV třídy v hlavní zámecké budově. Tím také odpadlo nouzové řešení vyučování na směny. Škola získala kromě učeben, kabinetu a fotokomory, především kuchyni s prostornou jídelnou a umývárnou, takže žáci měli možnost se stravovat ve vlastním školním zařízení (dosud se obědvalo v mateřské škole). Ke stravování se přihlásilo 140 žáků.
15.prosince 1960 byl vydán školský zákon o přestavbě školství, podle něhož se zřizují základní devítileté školy s pobočkou v přiřazených malých obcích, kde budou 1. a 5.ročníky.
Další důležitou novinkou ve školství v tomto roce bylo usnesení vlády o poskytování všech učebnic a školních pomůcek pro žáky zdarma. Na kloboucké škole představovaly částku 140 000 Kč.
Ukázkou školního života na počátku šedesátých let by mohl být výčet akcí a událostí během celého školního roku 1960-61, jak jsou zaznamenány ve školní kronice.
Podle nových osnov v 6.třídách byla zavedena občanská nauka, jejímž úkolem je posílit politickou a mravní výchovu mládeže. Všichni učitelé navštěvují stranické školení, při ZDŠ v Kloboukách, kde v kroužku marx.leninismu individuálně studují dialektický materialismus. Ve prospěch JZD odpracovali žáci 10 912 hodin, pro Bohumilice 1 200 hodin a pro Krumvíř 304 hodin. Brigádnické hodiny byly konány ve vyučování a zameškáno tak 21 dnů. Dílenské práce se vyučují v nově pořízené dílně, která byla zřízena v přízemí školy z učebny. Z celkového počtu 442 žáků neprospělo 6 dětí. Před zahájením školního roku navštěvuje dvojice učitelů rodiny, kde by byl předpoklad, že nebudou posílat děti do náboženství. Bylo navštíveno 67 rodin. Do náboženství se přihlásilo jen 82 katolíků a 30 evangelíků, což je 35,2%. Náboženství se vyučuje po skončeném vyučování v 5 skupinách a evangelické ve 2 skupinách. Místní dentista již dvakrát v tomto roce prohlédl chrup všem dětem a vady opravil. Děti jsou pravidelně lékařsky prohlíženy a očkovány. Na naší škole pracuje 14 oddílů Pionýrské organizace, ve kterých je organizováno 333 pionýrů, což je 93,3%. Pionýři vyplnili svým programem všechny školní i mimoškolní slavnosti (Výročí VŘSR, Děda Mráz, MDŽ). Plán práce byl zaměřen k oslavám 40.výročí založení KSČ.
V září 1961 nastoupil na školu nový ředitel Eduard Odstrčil.
Eduard Odstrčil se narodil 6.12. 1922. V roce 1942 byl totálně nasazen do Německa, později do Francie, kde se také zúčastnil bojů o osvobození Paříže, za což byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a obdržel Čsl. vojenskou pamětní medaili. Po osvobození Paříže se přihlásil do Československé zahraniční armády v Londýně. Po ukončení války a návratu do Čech studoval Pedagogickou fakultu v Brně a roku 1949 nastoupil do školy v pohraničním Jindřichově, následovala škola ve Strážku na Českomoravské vrchovině a od roku 1955 ve Velkých Pavlovicích. Zde také dálkově vystudoval Vysokou pedagogickou školu v Olomouci pro II.stupeň. Jako ředitel kloboucké základní devítileté školy působil až do 21.3. 1972, kdy náhle zemřel. Jeho nástupcem se stal Jaroslav Baláš.
V květnu 1966 navštívil školu v Kloboukách ministr školství dr.Jiří Hájek s doprovodem okresních a krajských činitelů v souvislosti s havarijním stavem budovy. V červnu téhož roku ze stejného důvodu navštívil školu generál Ludvík Svoboda jako člen školské a kulturní komise Národního shromáždění.
O dva roky později - v březnu 1968 - bylo započato s výstavbou nové školy. Stavba byla zadána Pozemním stavbám Gottwaldov, stavební správě Hodonín s termínem dokončení 1.9.1971. Tento termín nebyl dodržen a škola byla dostavěna a slavnostně otevřena 2.9.1973. Zahájení výuky v nové školní budově se zúčastnili zástupci ministerstva školství, Jihomoravského krajského národního výboru, okresního a městského národního výboru a kloboučtí občané.
"Po přestřižení pásky a projevech si všichni s velkým zájmem prohlédli novou školu s 18 prostornými třídami, společenskou místností, odbornými učebnami chemie a fyziky, přírodopisu, kovodílnou a dřevodílnou, 8 kabinety a jednou sborovnou. Chloubou nové školy je velká tělocvična a plavecký bazén, který byl dán do provozu v květnu roku 1974. Pro mimoškolní činnost jsou ve škole dvě místnosti školní družiny a dvě pionýrské klubovny. Pro žáky a pracovníky školy, kteří mají zájem o stravování, je přímo ve škole moderně vybavená kuchyně s prostornou jídelnou. Celá škola je vybavena novým nábytkem."
Školní rok 1973-74 provázela řada změn týkajících se prostředí, personálu a výuky. Byl ustanoven nový školní obvod: Klobouky, Kašnice, Borkovany, Morkůvky, Krumvíř, Bohumilice, Boleradice, Martinice a Velké Hostěrádky.
S tím souvisel i zvýšený počet žáků, navštěvujících klobouckou školu. V tomto roce činil 492. Ředitelem školy byl jmenován Jiří Pešek, který přešel na zdejší školu z Vranovic, kde působil ve stejné funkci.
Jiří Pešek se narodil 14.12.1940 v Brně. Zde také vystudoval střední i vysokou školu - pedagogickou fakultu MU. Jako učitel působil na Svitavsku. Od roku 1970 vykonával funkci ředitele ZŠ ve Vranovicích a od roku 1973 na ZŠ v Kloboukách u Brna.
Zástupkyní ředitele se stala Lydie Vodáková, a od roku 1979, kdy odešla do důchodu, převzal tuto funkci Miroslav Patloka.
Plány práce školy byly každoročně vypracovávány na základě závěrů sjezdů KSČ, doplněné o dokumenty ze zasedání ÚV KSČ, případně motivované jinými politickými výročími. Z nich vycházely plány metodických zařízení. Značná pozornost byla věnována politické výchově v mimoškolní oblasti - a to v klubu Internacionální družby, který měl ve školním roce 1973-74 95 členů. Klub organizoval návštěvy sovětských soudruhů, dopisování s dětmi především Charkova, přípravu programů na oslavy politických výročí, poznávání historie KSČ.
Pionýrská organizace SSM měla v tomto školním roce 214 pionýrů a 43 jisker. Byli zapojeni do práce v různých zájmových kroužcích a soutěžích.
Především to byl Puškinův památník - soutěž o znalostech sovětských filmů, Běh Mladé fronty, recitační soutěž O zlatou růži, Za mír, Za vlast, Za socialismus, V zemi, kde zítra znamená již včera, V našem JZD, Děti, mír a umění, Sovětský film očima dětí a mládeže a mnoho dalších soutěží, motivovaných různými výročími.
Byla vybudována Síň bojových a revolučních tradic školy z jedné klubovny pro pionýry, později přebudována a přemístěna do velké společenské místnosti.
Všichni učitelé byli organizováni v Revolučním odborovém hnutí a zařazeni do různých forem stranického školení pro nestraníky, do Ideově politického vzdělávání učitelů (IPVU), s každoročními závěrečnými zkouškami a pohovory.
Sdružení rodičů a přátel školy - SRPŠ mělo ve svém výboru 19 členů, pořádalo během školního roku pravidelné plenární schůze, schůze výboru a třídní schůzky rodičů. Prvořadým úkolem vedení školy bylo politické zaktivizování rodičů, zejména výboru a třídních důvěrníků.
Ve školním roce 1975-76 byla navázána družba se Základní školou Trnava-Modranka, která spočívala v každoročním setkávání žáků 3.tříd na společně skládaném pionýrském slibu a vzájemné návštěvě učitelů obou škol při oslavě Dne učitelů. Tato tradice se postupně stala povinností pro obě školy až do roku 1990, kdy ji revoluční změny ukončily.
V roce 1985 byl škole propůjčen titul "Základní škola Vítězného února", byla odhalena deska stejného znění na budově školy, uzavřena nová patronátní smlouva s jednotkou Lidových milicí závodu ČSD Brno, vše za účasti náměstka ministra školství Dr.Karla Čepičky, Ing.Miroslava Nováka, náčelníka hlavního štábu LM ÚV KSČ a dalších funkcionářů z odboru školství a KSČ.
Ukázkou plnění hlavních úkolů socialistické školy v těchto letech může být citace ze školní kroniky roku 1985: "Prohlubování komunistické výchovy v duchu marxismu-leninismu, na principech socialistické pedagogiky uplatňovat komplexní přístup k výchově a vzdělávání, trvale prosazovat vysokou ideovost a odbornost, kvalitu a efektivnost vých. vzdělávacího procesu a jeho výsledků."
Světonázorová ateistická výchova patří na ZŠ k prioritním úkolům pedagogických pracovníků školy. Důkladně jsou využívány metodické listy OPS k vysvětlování základů vzniku života a celkový materialistický pohled na svět. Účinně přispívala i názorná agitace. V 1.-4.ročníku navštívilo 6 tříd planetárium v Brně, ateistický kroužek se scházel jedenkrát za 14 dní, navštívil rovněž planetárium v brně a ve Ždánicích. Ve vlastní výuce, v rámci kontrolní činnosti bylo využíváno světonázorových prvků v 67,2% kontrolovaných hodin. Světonázorová výchova byla i předmětem jednání pedagogické rady, pléna SRPŠ a třídních schůzek rodičů. Cílem bylo přesvědčit rodiče o nevhodnosti rozdílné výchovy školy a rodiny.
K převratným změnám nejen ve státě, ale samozřejmě i v klobouckém školství došlo v souvislosti s datem 17.listopadu 1989. Na základní škole vzniklo Občanské fórum, v demokratických tajných volbách byl zvolen nový výbor odborové organizace, ZO KSČ ukončila svoji činnost ve škole a přešla do městské organizace. Mimořádná pedagogická rada na počátku roku 1990 odsouhlasila okamžité zrušení Síně bojových a revolučních tradic a její využití pro potřebnější účel, zrušení patronátní smlouvy s Lidovými milicemi, zrušení čestného názvu "Základní škola Vítězného února" a okamžité odstranění desky s tímto nápisem, otázky rehabilitace učitelů, kteří museli v době normalizace v 60. a 70.letech odejít ze školy. Na základě výsledku tajných voleb všech pracovníků školy a posléze potvrzením výsledků těchto voleb odborem školství v Břeclavi se stal ředitelem školy dr.Zdeněk Bobek, jeho zástupcem Miroslav Patloka.
Zdeněk Bobek se narodil 14.10.1949 v Brumovicích. Po ukončení SVVŠ v Hodoníně (gymnázium) vystudoval přírodovědeckou fakultu Univerzity J.E. Purkyně v Brně (nynější Masarykova univerzita) učitelský obor matematika-fyzika. Ihned po ukončení studia začal od 1.9.1972 učit na Základní devítileté škole v Kloboukách u Brna a zde působí dodnes.
Také v oblasti výuky nastaly změny. Byly zrušeny učebnice a klasifikace žáků z občanské nauky v 6.-8.třídách a dějepisu v 8.třídě v tomto školním roce. V následujícím školním roce se po dohodě s rodiči přestal vyučovat ruský jazyk a byla zavedena výuka cizích jazyků - němčiny a angličtiny. V Borkovanech byla opět zřízena malotřídka pro žáky 1.-4.ročníku a žáci 5.-8.ročníku přestoupili do školy v Těšanech.
Na základě podkladů ze školy došlo k rehabilitaci učitelů, kteří byli v uplynulém období poškozeni anebo museli ze školství odejít. Jednalo se celkem o 13 učitelů, z nichž 6 se tohoto odškodnění nedožilo a byli rehabilitováni "in memoriam". Jitka Svobodová a Jana Pavlásková, které byly donuceny zanechat práce ve školství v roce 1975, se vrátily ke své profesi učitelky.