Historie klobouckého školství od roku 1991 po současnost
Ve školním roce 1991-92 byla po devíti letech osmileté školní docházky otevřena opět devátá třída. V tomto roce došlo také ke změně ve vedení školy. Dosavadní zástupce ředitele školy pan Miroslav Patloka odešel do důchodu a jeho nástupcem se stal dr.Božetěch Kaňa.
V červnu 1991 byla zahájena rekonstrukce plaveckého bazénu a jemu příslušejících místností. Šatny a sprchy byly po osmnáctiletém provozu v havarijním stavu především proto, že došlo k prolomení základů mezi příčkami a následnému promáčknutí kanalizace. Proto bylo nutno položit kanalizaci novou, vybudovat nové základy pod nové šatny a sprchy s novou vodovodní a elektrickou instalací. Mimo vany vlastního bazénu byla položena ve všech místnostech nová dlažba a provedeny obkladačské práce. Rekonstrukce byla dokončena 23.března 1992 a náklad činil 1 605 000 Kč.
Toto však nebyla jediná finančně náročná oprava školy. Bylo třeba řešit každoroční problémy se zajišťováním tuhých paliv na vytápění tak velkého objektu. Proto bylo přistoupeno k rekonstrukci kotelny s přechodem na plynové kotle. Celková částka na tuto akci představovala 1 450 000 Kč. Dále bylo nutno opravit vzduchotechniku školní kuchyně, která po dobu provozu školy, tedy 19 let, vůbec nefungovala. Pro žáky se zřídil ve vestibulu školy prodejní kiosek, kde si mohou o přestávce zakoupit svačinu. Do školy byly zakoupeny počítače s tiskárnou a kopírovací stroj, bez nichž se dnes práci nedovedeme ani představit. Všechny tyto finančně nákladné investice mohly být uskutečněny díky pochopení a přispění Městského úřadu v Kloboukách a především starosty Ing.Koubka.
Také školní rok 1992-93 byl co do změn ve školství bohatý. Zásadní změnou byla realizace právní subjektivity naší školy k 1.4.1993 jako první na okrese Břeclav. V praxi to znamenalo, že zaměstnavatelem pracovníků ve škole již nebyl školský úřad, jak tomu bylo doposud, ale přímo Základní škola Klobouky. Dotace na provoz školy, učebnice a mzdy byly přidělovány přímo na školu, hospodaření s nimi se stalo věcí jen školy a zřizovatele - Městského úřadu v Kloboukách. Kontrolní činnost zůstala nadále doménou České školní inspekce.
S realizací právní subjektivity přešel pod správu školy tábor dětí v Hornicích u Jemnice a v rámci mimoškolní činnosti byl zřízen od září 1993 Školní klub.
Další převratnou myšlenkou a později realizovanou skutečností bylo zřízení víceletého gymnázia přímo v Kloboukách, čímž se úroveň klobouckého školství velmi povznesla. V dubnu 1993 ministerstvo školství kladně vyřídilo žádost města Klobouky o zařazení gymnázia do sítě škol a od 1.září 1993 zde začala výuka pro talentované žáky z klobouk a okolí, kteří ukončili 5.ročník základní školy a úspěšně složili přijímací zkoušky. Ředitelem byl jmenován dr.Božetěch Kaňa, dosavadní zástupce ředitele základní školy. Zástupcem ředitele ZŠ byl jmenován Mgr.Zdeněk Kachnáč.
Zpočátku využívalo gymnázium prostory základní školy, ale s přibývajícími třídami opět vyvstal problém nedostačujícího počtu místností v budově. Jak už tomu bylo v minulosti kloboucké školy jednou, bylo nutno uvažovat o přístavbě. Městské zastupitelstvo k ní dalo souhlas a v listopadu 1994 byla zadána projektová dokumentace Pozemním stavbám Zlín. Projekt řešil přístavbu jednoho patra se šesti třídami, změnu střešních plášťů celé školy na sedlové (z dosavadní rovné školy), využití půdního prostoru pro 2 speciální třídy, 6 kabinetů a dva byty pro učitele, vybudování výtahu a opravu fasády celé budovy. Na základě výběrového řízení převzalo stavbu Železniční stavitelství Brno, divize Olomouc, které v květnu zahájilo přípravné práce. Školní rok byl z těchto důvodů ukončen 21.června a tímto dnem byly zahájeny vlastní stavební práce. Kolaudace přístavby proběhla po odstranění všech závad v březnu 1996 a okamžitě byly zadány další dvě velké akce - oprava chodníků kolem celé školy a vybavení přístavby. Hlavní schodiště bylo obloženo žulovými deskami, na chodníky byla zvolena červená zámková dlažba. 25.dubna 1996 byla škola připravena k slavnostnímu otevření za přítomnosti ministra školství Ing.Ivana Pilipa a zástupců Okresního úřadu a Školského úřadu v Břeclavi, starostů okolních obcí a spousty klobouckých občanů.
Celkové náklady na celou rekonstrukci činily 24 450 000 Kč. Je třeba uvést, že město Klobouky u Brna všechno financovalo samo, bez státních příspěvků, díky tomu, že si vzalo 20 milionů Kč úvěr, za něž ručilo svými nemovitostmi. Pouze na vnitřní vybavení nových prostor obdržela škola 320 000 Kč od Školského úřadu v Břeclavi.
Po dobudování celého komplexu žáci obou škol mohou využívat 26 kmenových učeben, z toho 16 pro základní školu a 8 pro gymnázium, 2 učebny pro předměty fyzika a chemie, pracovnu pro práci s laboratorními vahami, 2 učebny pro výuku jazyků, počítačovou učebnu se 14 počítači PC zapojenými v síti Novel, učebnu pro výuku psaní strojem s 15 elektrickými psacími stroji, učebnu pro hudební výchovu, učebnu pro praktickou výuku rodinné výchovy - vaření, šití el.šicími stroji, učebnu pro výuku technických prací v oboru kovo-dřevo, stupňovitou učebnu s kapacitou 70 míst s videookruhem, čtecí kamerou a 6 monitory s možností promítat na obrazovku i snímky z mikroskopu, tělocvičnu a bazén, školní jídelnu, družinu a další místnosti patřící provozu školy. Škola patří k nejmodernějším v širokém okolí co do vybavenosti i vzhledu.
Píšeme-li historii klobouckého školství, musíme zaznamenat i mimoškolní činnost, která je nedílnou součástí školy, především její výchovné složky.
Již v minulém století - jak kroniky zaznamenaly - nebylo učitelům lhostejné, jak žáci tráví svůj volný čas. Podle tehdejších možností byly především pro dojíždějící žáky zřizovány čítárny. S rozvojem školství se vyvíjely a rozšiřovaly možnosti žáků trávit svůj volný čas účelně a zajímavě. Velký pokrok v tomto směru znamenalo zřízení družiny mládeže na kloboucké škole v roce 1954, později přejmenované na školní družinu. Až do roku 1973 měla družina mládeže jedno oddělení, které navštěvovalo v průměru 40 žáků z 1.-5.třídy. S otevřením nové školní budovy se zvětšila i kapacita školní družiny a byla otevřena dvě oddělení se 70 žáky 1.-4.třídy. Možnost umístit děti v odpoledních hodinách do tohoto zařízení využívali rodiče z klobouk i okolních obcí, odkud děti do školy dojížděly a dojíždějí. Žáci zde jednak odpočívají po dopolední výuce, hrají si, malují, čtou, poslouchají četbu či jinak relaxují, jednak se zábavnou formou zapojují do různých činností, jako je výtvarná, sportovní, pracovní a podobně. Všechny děti, které navštěvují školní družinu, se stravují ve školní jídelně. Možnost stravovat se využívají přibližně 3 všech žáků školy.
První zmínka o žákovské organizaci je ve školní kronice z roku 1949. Pod názvem Pionýrská organizace se poprvé objevila roku 1951, kdy měla 4 oddíly se 101 žáky. Postupem doby se rozrůstala a začala se stávat masově politickou dětskou organizací, v níž byli organizováni téměř všichni žáci školy. V 1.třídě skládali žáci slib jisker a ve 3.třídě pionýrský. Pionýři byli rozděleni do oddílů, většinou tvořených třídním kolektivem. Pravidelné oddílové schůzky poskytovaly dětem více čí méně kvalitní program, podle schopností a zodpovědnosti oddílových vedoucích. Kromě toho měly děti možnost dalšího vyžití v zájmových kroužcích. Mimo tuto zájmovou činnost se pionýrská skupina podílela také na přípravě různých politických akcí. Příkladem může být rok 1979 - rok 30.výročí založení pionýrské organizace, kdy se uskutečnily akce: štafeta, branný závod ve spolupráci s patronátní jednotkou LM, karneval, slavnostní skupinové shromáždění, slib jisker, přijetí zástupců pionýrské skupiny stranickými a státními orgány, sportovní odpoledne, vyhodnocení zasloužilých vedoucích PO, filmová představení, účast na celookresních oslavách a slib pionýrů společně se ZDŠ Trnava-Modranka v Brně v Juranově domě.
Vyvrcholením pionýrského roku bylo každoroční čtrnáctidenní soustředění na letním pionýrském táboře. Za dobu trvání pionýrské skupiny při ZŠ v Kloboukách pionýrské tábory vystřídaly tři stanoviště. První tábor byl budován poblíž Jemnice na Znojemsku u rybníka Hlubočák, od roku 1980 se tři roky tábor stavěl ve Vlkově u Velké Bíteše a posledním stanovištěm pro letní tábor dětí kloboucké školy byly Hornice u Jemnice, kde se od roku 1983 mělo možnost každé prázdniny rekreovat 80 dětí v jednom turnusu. Pionýrská organizace na kloboucké škole zanikla po roce 1989.
Ve školním roce 1979-80 byl v Kloboukách otevřen v budově bývalé lékárny na nynější Mrštíkově ulici Dům pionýrů a mládeže, později Dům dětí a mládeže. Zde se soustředily všechny zájmové kroužky, včetně péče o letní pionýrský tábor v Hornici. Zde byla vybudována srubová budova ve tvaru písmene L, v níž se nachází jídelna, kuchyně, sklad ke kuchyni, ošetřovna a izolační pokoje, sklad na materiál a místnost pro využití ke hrám v případě nepříznivého počasí. Tábor byl postaven na celou dobu letních prázdnin a pronajímán.
V roce 1991 byla budova bývalé lékárny navrácena v restituci původnímu majiteli panu Volkovi a Dům dětí a mládeže se přestěhoval do prostor kulturního střediska v zámecké ulici. O dva roky později, v souvislosti se získáním právní subjektivity, byla tato instituce převedena pod správu školy jako Školní klub.
Během prázdnin 1993 zde byly provedeny větší stavební úpravy, které připravily dětem vhodnější a kulturnější prostředí pro jejich činnost. Ta spočívala v zabezpečení zájmových kroužků, jednorázových akcí, jakými byly soutěže, diskotéky pro děti, koncerty a programy pro různé slavnostní příležitosti, besedy, zájezdy do divadla, výstavy dětských prací, zábavné hry, sportovní přebory a pobyty dětí ve Školním klubu v době volna.
Od roku 1994 začal Školní klub vydávat školní časopis Klobouček, který zpočátku vycházel samostatně, později jako příloha klobouckého občasníku Větrný mlýn.
Se zrušením činnosti Domu dětí v Kloboukách přešla do správy školy také táborová základna v Hornicích u Jemnice. Stejně jako dříve byl tábor každoročně zprovozněn a využíván pro školní výlety žáků naší školy i škol jiných. V době hlavních prázdnin byly na táboře celkem 4 čtrnáctidenní turnusy, z nichž škola obsazovala první a ostatní pronajímala.
Neméně důležitou složkou mimoškolní činnosti je Klub malých debrujárů, který vznikl v roce 1994 s příchodem paní učitelky dr.Věry Bdinkové na klobouckou školu. Na pravidelných schůzkách si děti nenáročnými pokusy s jednoduchými pomůckami objasňují různé přírodní zákonitosti. V roce 1995 uspořádali debrujáři v Kloboukách celostátní soutěž s názvem "Expedice Les Chapeaux" za účasti prezidenta Mezinárodní asociace debrujárů Francouze Pascala Desjours, prezidenta Asociace debrujárů ČR Mgr.Petra Zapletala a kosmonauta Ing.Vladimíra Remka. Blíže o této akci informoval časopis Za školou a regionální Nový život. Každoročně reprezentují debrujáři klobouckou školu na Dnech muzeí v Praze, v televizním pořadu Ciferník vystupovali dvakrát a zúčastnili se 1.evropské výstavy Mládež, věda a technika ESE 96 v Praze.
V roce 1996 uspořádali pro své členy a další žáky naší školy pětidenní výlet do Paříže s částečnou dotací Asociace klubu malých debrujárů.
Historie školství je bohatá, její vývoj šel ruku v ruce s vývojem lidské společnosti. Odrážely se v ní všechny změny a události. Kloboucká škola patřila díky kvalitním učitelům, kteří zde působili, k nejlepším v regionu. Dokázala ve své historii realizovat smělé myšlenky, které vysoko povznesly úroveň klobouckého školství. Ať už to bylo před 100 lety otevření měšťanské školy - jedné z prvních na okrese, nebo získání právní subjektivity - vůbec první na okrese, či zřízení víceletého gymnázia. Snad i budoucí pokolení bude moci připsat do této historie stránky, za něž se nebude muset stydět.